„Podívej, jak je Vendulka šikovná. Už mluví anglicky a ty ještě neumíš složit pořádnou větu!“
„Podívej, Pepík už mluví třemi jazyky a ty neumíš ani jeden“.
„Pepík má štěstí. Má talent na jazyky, já ho nemám. Nemá smysl, abych vůbec začínal“.
„S cizím jazykem jsem to zkoušel už několikrát a nikdy neuspěl. Jo, to je tím talentem. Prostě to nemá smysl“.
_______________________________________________________________________
Znáte to také? Ostatní mají více štěstí, umí něco lépe než vy, jsou bohatší, slavnější, mají větší talent.
Možná vám rodiče ukazovali děti, které něco uměly lépe než vy. Mysleli to dobře, chtěli vás povzbudit a motivovat. Často ale spíš než motivaci vyvolali nespokojenost a frustraci, která potlačila vaši touhu něco změnit, něco se naučit a někam se dostat. A pak už se to vezlo další léta. Naučili jste se srovnávat s ostatními a dávat si tím negativní přesvědčení do své mysli, že nikdy nemůžete být dobří a dosáhnout takových výsledků jako někdo jiný.
V dnešní době je trend spíše opačný – hlavně se nesrovnávat. Nedávat dětem za příklad jiné děcko, abychom ho nefrustrovali.
Já si však myslím, že srovnávání může mít i pozitivní účinek. Srovnávání může člověka velmi dobře vrhnout do letargie a nečinnosti, stejně tak dobře ho však může velmi dobře motivovat, inspirovat a přinést výrazný impuls k tomu něco dokázat, do něčeho se pustit nebo něco začít a udělat první krok.
Jak to, že někdy srovnání motivuje, někdy naopak frustruje?
Víte, kde je chyba v předchozích případech s Vendulkou a Pepíkem? Proč by mě třeba takové srovnání nepovzbudilo, ale naopak shodilo do nečinnosti a nechuti začít?
- Zaměření na výsledek. Vidíme, že někdo už umí anglicky, zatímco my jsme teprve na začátku.
Přílišným zaměřením na výsledek ztrácíme přehled o procesu. Výsledek nám neříká, jakou cestou se Pepík k plynulé angličtině dostal. Nevíme to, že možná ani Pepík nemá talent na jazyky a že možná jenom zvolil takovou metodu, která mu vyhovovala, a díky které se jazyk naučil.
Když se díváme pouze na výsledek, nevidíme úsilí, které do toho člověk musel dát, aby se cizí jazyk naučil. Nevidíme metody, které použil, ani to, jak dlouho mu to trvalo. Vidíme výsledek, ale nevidíme proces, který k tomu výsledku vedl.
- Očekávání – příliš velké očekávání přináší zklamání.
Očekáváme, že budeme rychle tam, kde je Pepík. Nejlépe hned. Je jedno, zda očekáváme my, že to půjde samo, nebo zda rodiče očekávají od svých dětí, že budou mluvit plynně anglicky jako Pepík, nebo zda očekává partner nebo šéf. Vždycky je to očekávání, které vyvolává zklamání.
Protože očekáváme rychlý výsledek, aniž bychom vzali v úvahu potřebné úsilí a čas, který musíme vynaložit, abychom se dostali na úroveň, na kterou se chceme dostat.
Zapomínáme se soustředit na jednotlivé kroky, na obohacující proces učení, který vyžaduje koncentraci, čas a trpělivost.
Jak se vyhnout zklamání? Tak, že budete rozumět celému procesu, každému jednotlivému kroku, který děláte. Budete vědět, co a proč děláte, budete mít realistický pohled na to, kdy a za jakých podmínek můžete očekávat jaké výsledky.
- Podobný způsob srovnávání s Pepíkem a Vendulkou, vždycky bude vyvolávat výmluvy, proč vůbec nezačít, spíš než aby nás nakopnul a inspiroval k tomu, abychom to zvládli stejně jako oni.
Kdy se tedy srovnávat? Jak může být srovnávání pozitivní?
Pozitivní srovnání by nám mělo přinést pokrok, inspiraci, novou vizi nebo nápad. Mělo by podpořit růst, kreativitu a chuť se něco naučit nebo změnit.
Zeptejte se Vendulky a Pepíka, jak se to naučili, jak začínali, na jaké úrovni byli, když začínali. Co proto udělali, aby se dostali tam, kde byste chtěli být vy.
V našem světě existuje spoustu kreativity a lidí, kteří umí mnoho věcí. Mnoho lidí dělá věci jinak než my a jsou v tom, co dělají, úspěšní. Jsou lidé, kteří si vždycky mysleli, že na cizí jazyk nemají talent, a přesto se cizí jazyk naučili. Inspirovali se, rozhodli se, že se ho naučí, že najdou metodu, která jim bude vyhovovat a která je bude bavit. Svět je rozmanitý a určitě má pro každého vhodnou cestu, aby se cizí jazyk dobře naučil. Stačí jen chtít, dívat se kolem sebe a hledat inspiraci.
___________________________________________________________________________________
| Když jsem se rozhodla, že se naučím italštinu za tři měsíce, byl to pro mě průkopnický projekt. Také jsem před tím fungovala trochu jinak a netušila jsem, jaký bude výsledek. Někteří lidé mě od toho zrazovali s tím, že je to čiré bláznovství. Já jsem věděla, že je to možné a že v zahraničí existují lidé, kteří to dokázali. Tak jsem se zeptala sama sebe, proč bych to nemohla zvládnout já, když to zvládli jiní? Udělala jsem srovnávací test. Srovnala jsem své vstupní faktory a své možnosti s tím, jaké vstupní faktory ovlivňovaly jiné jazykovědce, kteří se do takového projektu pustili. Inspirovala jsem se svou zkušeností, kterou jsem obohatila o zkušenosti ostatních polyglotů. Vytvořila jsem si reálnou představu o tom, kam bych se mohla dostat a načrtla jsem si plán. Byl to můj jízdní řád, podle kterého jsem jela každý den. To mi zaručovalo kontinuitu studia, každodenní kontakt s jazykem proto, aby mozek dostával denní impulsy italštiny na zpracování a především také proto, abych měla kontrolu nad tím, kde jsem, co jsem se naučila a co mi ještě zbývá. |
___________________________________________________________________________________
Nevíte si s tím rady? Nevíte, kde hledat inspiraci a jaký přístup by vám vyhovoval?
Přijďte na seminář „Cizí jazyk za tři měsíce“.
Budeme mluvit o tříměsíčním procesu, během něhož se můžete cizí jazyk naučit na relativně dobrou komunikační úroveň. Povíme si o tom, jak takový proces probíhá, co vás čeká a také s jakými překážkami se můžete setkat.
Budeme mluvit o tom, jaké existují metody, jak funguje paměť, abyste si dokázali představit, proč a jakým způsobem se učit cizí jazyk tak, abyste si ho snadněji zapamatovali. Budeme mluvit o klasických metodách versus nové metody. Dozvíte se, proč metody drilováním nejsou efektivní a proč nejčastěji lidé vzdávají svůj plán a sen naučit se cizí jazyk a toto léto si konečně na dovolené popovídat s místními lidmi v angličtině.
Jdete do toho? Chcete se naučit cizí jazyk jako Vendulka a Pepík?
Přijďte na seminář, ráda se s vámi potkám a předám vám svou dlouholetou zkušenost se studiem cizích jazyků.
Přihlásit se můžete zde:
Nebo mi jednoduše napište na email: hladova.olga@gmail.com
_______________________________________________________________________________
Velký nebo malý? Rychlý nebo pomalejší? Hezčí nebo ošklivější? Každý pejsek je ten nejlepší, protože je náš 🙂
Je vaše angličtina lepší nebo horší než angličtina Pepíka nebo Vendulky?
Nezáleží na tom, jestli jste menší nebo větší, nebo jestli máte talent nebo nemáte. Jste to stále vy a vy jste nejlepší 🙂 Záleží především na tom, co s tím, co máte k dispozici, uděláte a kam svou angličtinu posunete. To, co je cenné a obohacující, je proces, postup a jednotlivé kroky k úspěchu.
_____________________________________________________________________________________
Nejnovější komentáře