Máte v život rituál, který podporuje váš růst?
Proč by takovým rituálem nemohla být třeba ranní, odpolední nebo večerní chvilka s angličtinou?
Jak si takový rituál udržet?
Taky se vám stává, že občas to prostě nejde a nacházíte „x“ důvodů, proč svůj rituál zrovna dneska odložit?
A pak se přece jen podaří najít jeden důvod, proč to dneska přesto dáte? Nebo možná zrovna dneska nemůžete takový důvod najít? Věřím, že než dočtete konec tohoto článku, budete vědět, proč pokračovat dál.
________________________________________________________________________________
Pro mě byl dříve jakýkoliv pravidelný rituál spíš povinností, do které jsem se musela tlačit. Každá rutina vyžadovala disciplínu a tlak, který spíš omezoval, než aby mě nějak posunoval.
Než jsem pochopila, že chyba je ve mně. Že jsem to já sama, kdo touto myšlenkou omezuje sám sebe.
Protože rutina, pravidelný rituál, ať již ranní, odpolední nebo večerní, je úžasná věc, která může podpořit vývoj a obohatit.
Představte si, že chcete třeba dosáhnout komunikativní znalosti cizího jazyka, dobré fyzické kondice, harmonického zdraví nebo bystré mysli. Nepůjde to, když každý den neuděláte něco pro své tělo nebo mysl. Nepůjde to, když se jednou týdně těsně před hodinou angličtiny nadrtíte deset slovíček, které druhý den zase rychle zapomenete.
Kouzelné slovo je denní rituál, pravidelná dávka tréninku, každodenní dvacetiminutovka, kdy zaměříme pozornost na správnou aktivitu v rámci angličtiny.
Denní rituál vám pomůže posunout věci výrazně dopředu. Díky denní rutině můžete také rychleji posunout své komunikační schopnosti v cizím jazyce.
Dokážete si představit posun, který byste udělali, kdybyste každý den vytrvali dvacet minut u angličtiny?
Nedokážete si představit, že byste u toho vydrželi? Jak to udělat, abyste to zvládli? Každý den dvacet minut s angličtinou? Nejdřív se rozhodněte, jestli vám vyhovuje více ranní, odpolední nebo večerní rituál. Každý jsme jiný a každý fungujeme v jiných denních rytmech. Vyberte si to tak, aby vám v tom bylo dobře. A vytrvejte. Můžete být překvapeni výsledky a rychlým pokrokem.
Kdykoliv budete mít chuť se vším prásknout a odložit to na jindy, zkuste se zamyslet nad těmito body. Věřím, že než dojdete k pátému bodu, budete vědět, proč pokračovat a nevzdávat se.
1) Kdykoliv si pomyslíte, že už nemůžete, věřte, máte ještě spoustu sil.
Pamatujete si ještě na hodiny tělocviku? Měli jste pocit, že neuděláte další pohyb snad ani článkem prstu, natož celým tělem, a přesto jste ještě dokázali pokračovat?
Přesně takhle je to s angličtinou. Když máme pocit, že už fakt nemůžete, vždycky můžete. Kdykoliv vás napadne, že nemůžete, vždycky ještě můžete.
Řekla bych, že s cizím jazykem je to jednodušší než s běháním nebo tělocvikem. Když moje tělo fakt nechce, musím hodně zabrat, abych ho rozhýbala a šla běhat i přes pocit, že nemůžu a že snad vyplivnu plíce.
S cizím jazykem je to jinak. Když mám pocit, že mozek nemůže, udělám si pár dřepů, otevřu okno a pustím na sebe čerstvý vzduch. Jdu si udělat kávu, abych se uvolnila, nebo jdu na krátkou procházku, abych mozku přivedla kyslík, a mohla se soustředit. A v nejlepším případě spojím procházku v lese se slovíčky.
Když jsem se učila italštinu za tři měsíce, taky jsem měla podobné výkyvy. Nechuť, únava, stagnace. Našla jsem elegantní řešení. Když jsem měla pocit, že moje mysl nepobere už ani větu, a můj mozek se topí v návalu neitalských informací z celého dne, pustila jsem si oblíbenou italskou hudbu a studovala texty. Ramazzotti mě z toho vždy vytáhnul.
Toto je moje oblíbená záchranná kotva -s textem na obrazovce:
Ramazzotti – Sta passando novembre
Vždycky to nakonec šlo. „Nemůžu“ pro mě znamenalo, že ještě mám 20% sil, a že stačí jen vyměnit myšlenku, která narušovala mé soustředění, za pozitivní myšlenku a pokračovat.
2) Když nemůžete, změňte způsob, jakým pracujete.
Mozek má rád změnu, barevnost a rozmanitost podnětů. Jestliže mozek ustálíme ve stereotypu, začne lenivět a pociťovat nudu.
Zastavte se a zamyslete se. Možná jste svůj mozek zatížili špatnou metodou, nebo používáte příliš jednostranné učení, možná ho drtíte drilem, který nevede k uspokojivým výsledkům.
Zapojte do svého denního rituálu s angličtinou rozmanitost:
– Zajímavé texty, příběhy.
– Videa, filmy, krátké příběhy na youtube.
– Hudbu, písně s textem. Přes hudbu se učí velmi dobře.
– Konverzaci – spojte se s přáteli, se svým učitelem a udělejte si anglickou chvilku s čajem o páté a s angličtinou.
– Zapojte interaktivní aplikace z internetu. Na internetu je k nalezení řada kvalitních aplikací zdarma, které vaše studium mohou velmi dobře doprovázet.
3) Příště znamená nikdy.
Razím heslo: „Bez výjimky“. To znamená každý den, nepřestávat ani, když jsem unavená. Pokračovat a přestat až v momentě, kdy mám pravidelnou chvilku s cizím jazykem či jinou aktivitou dokončenou.
V mém mentálním slovníku slova jako zítra, příště, někdy znamenají NIKDY.
Proto jsem italštinu skutečně dělala každý den bez výjimky. Věděla jsem, že kdybych jednou vynechala, ze zítra by se stalo pozítří, z pozítří příště a následně nikdy.
Každodenní prací dáváte sami sobě důležitou informaci, která znamená, že opravdu chcete, že na to, co chcete, zaměřujete pozornost.
Taky mě bombardovaly výmluvy typu: Vždyť dneska to byl náročný den, musíš přece taky odpočívat! Vždyť dneska jsi měla tolik práce. Jsi přepracovaná a tělo potřebuje odpočinek!
Nejtěžší pro mě bylo pochopit, že to nebyly okolnosti, které způsobovaly, že já jsem unavená a že na italštinu nezbývá síla, ale že to byla má špatná organizace času a priorit.
4) Když už jste jen kousek od toho, abyste to vzdali, přemýšlejte, proč jste začali.
Proč se chcete naučit cizí jazyk? Jaká byla vaše motivace? Proč jste se do studia pustili?
Fakt vám to stojí za to teď přestat, když už jste do toho dali tolik energie a času? Každý den, který jste tomu věnovali, má velkou hodnotu, a byla by velká škoda to v jakémkoliv okamžiku vzdát. I kdyby to byl třeba jen první týden. Natož pak vzdát to po prvním měsíci.
Motivace je hybnou silou, klíčovým faktorem, který vás dokáže podržet ve chvílích krize.
Když jsem se rozhodla, že se naučím italsky za tři měsíce, tak jsem měla pár momentů, když jsem měla pocit, že jsem blízko vzdání se, a že moje heslo „bez výjimky každý den“ je velmi ohroženo. Pak jsem si vzpomněla, na to, proč to dělám. Představila jsem si, že bych se nedozvěděla, jestli to funguje, kdybych to vzdala před koncem. Opravdu jsem tomu věřila!. A navíc, byly to JEN TŘI MĚSÍCE. Těšila jsem se na tu úžasnou zprávu pro všechny studenty, že se to dá zvládnout relativně rychle, bez trápení se a stresu. A bylo jasno – znovu jsem otevřela italskou knížku a věnovala další den italštině.
5) Všechny věci, které za to opravdu stojí, jsou zpočátku těžké.
Všechno, co má v životě důležitou hodnotu, nás většinou stojí úsilí a čas. Tento čas a úsilí je však hodnotná investice, která určitě stojí za to.
Všechno je jen v hlavě a záleží jen na nás, jak se rozhodneme. Půjdeme dál nebo to odložíme na „někdy“? Rozhodneme se dát prostor pozitivní myšlence a pokračovat nebo negativní myšlence a vzdát se?
Have patience. All things are difficult before they become easy. Sufi saying.
Mějte trpělivost. Všechny věci jsou těžké před tím, než se pro nás stanou snadnými.
Nejnovější komentáře