MŮSTEK
Můstek pro mě byl symbolicky přechodem do nového světa. Měla jsem pocit jako bych svým rozhodnutím, že do toho jdu, přešla most a dala tak zelenou cestě dobrodružství.
Západ slunce nad Můstkem
Můstek mě přivítal extrémně špatným počasím. Permanentní déšť, který naštěstí trochu ubral na intenzitě, když jsem se začala k vrcholku škrábat. Nicméně byla zima a příroda kolem nasáklá vodou. Jestli znáte šumavský déšť, tak víte, o čem mluvím. Tam když začne pršet, tak pořádně a bez přestání. Nicméně příroda zahalená do mlhy a deště má mystický ráz. Bylo to krásný, svěží vzduch, ale za to fakt studený a mokrý.
Až večer před západem slunce se trochu vyjasnilo, aby mi příroda ukázala nádherný západ slunce. Stromy chytly světlo podvečerního slunce a les vypadal jako by vzplál červeným ohněm.
Noc byla extrémně studená a já se budila zimou. Několikrát jsem v noci cvičila, abych rozhýbala studenou krev a neprobudila se s rampouchem u nosu.
Ráno mě probudil východ slunce. Zvládla jsem první zatěžkávací zkoušku zimy a deště. Ještě mi zbývá šest vrcholů, šest dní. Nevzdávám to a jdu dál.
______________________________________
Nebudu vám lhát, každý začátek je těžký a občas nás překvapí chvilky nepohodlí, které přichází čas od času, aby prověřily pevnou vůli a vytrvalost.
Abyste to zvládli, připravte si jízdní řád. Napište si konkrétní cíl, kam se chcete dostat a jak dlouho na to máte. Nedávejte si nerealistické cíle. Váš cíl musí být reálný a pokud možno měřitelný, abyste se na své cestě mohli pravidelně zastavit a podívat se za sebe, na to, co už jste zvládli.
hořící les 🙂
To je nejlepší odměna a motivace, když vidíte, že se to hýbe, že děláte pokrok, a že blížíte ke svému cíli.
Nejnovější komentáře