Taky máte občas pocit, že byste nejraději utekli, když máte promluvit cizím jazykem? Jste začátečník a všichni vám říkají: „Musíš hlavně mluvit.“Ale ono se to lehce řekne někomu, kdo je od přírody komunikativní a má talent navázat konverzaci s kýmkoliv, kdekoliv, jakýmkoliv jazykem, i tím, který vlastně vůbec nezná.
Může se zdát, že to introvertní lidé s cizím jazykem mají mnohem těžší než extrovertní komunikátoři, kteří vyjádří všechno i se znalostí deseti slovíček.
Nemyslím si, že to mají extroverti nutně těžší. Když jako introvert přizpůsobíte způsob přijímání cizího jazyka, můžete se naučit jazyk stejně dobře jako extrovert, jenom budete používat jiné způsoby komunikace. Takové, jaké vám vyhovují a taky uspokojíte jedno z důležitých pravidel pro to, abyste se naučili cizí jazyk: MLUVIT.
Existují různé způsoby, jak pracovat s introvertní povahou.
- Výběr jazyka.
Myslím, že i výběrem správného jazyka můžete podpořit správný posun ve svých komunikačních schopnostech. Je důležité, abyste si vybrali jazyk, který se vám líbí, který se chcete naučit vy a neučíte se ho proto, že vás nutí nějaké vnější okolnosti.
Vedle toho by se vám měla líbit kultura daného národa. Určitě se vám bude jazyk lépe učit, když vám daný národ bude blízký svou mentalitou a životním stylem.
- Výběr učitele / průvodce versus individuální přístup.
Vyberte si člověka, se kterým budete mít možnost pravidelně konverzovat. Váš průvodce / učitel by měl být člověk, který je podobně naladěn jako vy. Nebo alespoň někdo, kdo se na vás dokáže naladit a bude s vámi sdílet vaše témata běžného života. Protože to je to, o čem si budete povídat i v cizím jazyce – vaše zájmy, váš život. Nemá smysl, abyste do rozhovorů zatahovali témata, o kterých moc nevíte, nebo která vás nezajímají.
Individuální přístup učitele vám může usnadnit cestu ke zdokonalení jazyka. Nemyslete si, i s jedním učitelem může být angličtina živá a praktická. Jednoduše o životě. O tom, co budete potřebovat na ulici, v praxi a v životě. S individuálním učitelem můžete jednodušeji překonat počáteční bariéru strachu a uzavřené povahy.
- Výběr kamaráda / společnosti / prostředí.
Vyhledejte si kamarády v oblasti, která vás zajímá a o které vás baví komunikovat. Máte rádi fotografii? Najděte si skupinu cizinců nebo anglicky mluvících lidí, se kterými můžete sdílet svůj koníček a svou vášeň. Najděte si na internetu blogovací skupinu, která sdílí a komentuje fotografie. Nejdříve třeba sledujte komentáře a až budete připravení, začněte také přispívat sami.
V dnešní době mám mnoho možností. Jeden čas jsem dělala acrojógu. Na trénincích jsem potkávala zcela přirozeně docela dost cizinců. Přicházeli sem lidé z různých zemí, kteří chtěli trénovat a kteří v Praze studovali nebo pracovali. I takhle můžete navázat kontakt a třeba i si najít nějaké kamarády v komunitě cizinců. Přes zájmy a koníčky to jde vždycky snadněji.
Mnoho lidí se asi bude divit, když napíšu, že jsem svou povahou taky tak trochu introvert. Není pro mě jednoduché, když mám vstoupit do společnosti, kterou neznám a navázat kontakt v češtině, natož v cizím jazyce. I to i přesto, že cizí jazyk pro mě není problém.
Také jsem od přírody spíš introvert než extrovert a ve velké společnosti jsem spíše naslouchací typ než ten, kdo si s lehkostí vezme ve společnosti hlavní slovo.
Kupodivu to však nikdy nebylo mou překážkou. Víte, proč? Měla jsem motivaci, proč se chci cizí jazyk učit a to mi pomohlo překonat nesmělost a strach z chyb. Zajímalo mě, o čem si lidé povídají. Chtěla jsem se dozvědět o tom, jak žijí lidé v jiných zemích. Chtěla jsem cestovat a čerpat informace ze zahraničních časopisů a zpráv a z internetu. Zajímalo mě, proč lidé mluví každý jinak a jak cizí jazyk ovlivňuje myšlení a charakter. A tak jsem hledala způsob, jak svou introvertní povahu a strach z komunikace překonat.
QUIET PEOPLE HAVE THE LOUDEST MINDS.
Tišší lidé mají nejhlasitější mysl.
Ano, když mlčíte, neznamená to, že i vaše mysl je tichá. Vaše mysl může bouřit myšlenkami, vjemy, pocity, zpracováváním informací z prostředí. Svou tichou introvertní povahu si užívám. Když se zrovna učím cizí jazyk, který neznám, tak poslouchám. S vypětím všech sil pozoruji gestikulaci, vnímám intonaci jazyka, zachytávám slovíčka, která znám, i ty která neznám a chtěla bych se naučit. Moje mysl jede na plné obrátky a noří se do cizího jazyka plynoucího kolem mě.
Lidé často trápí strach mluvit cizím jazykem, který ještě podle jejich měřítek dobře neovládají. Ať již proto, že jsou uzavření nebo proto, že se bojí chyb.
Říká se, že na strach reagujeme buď tak, že podlehneme a utečeme (tedy nepromluvíme ani slovo a raději zahneme za roh, když nás cizinec osloví), nebo se strachu postavíme a najdeme způsob, jak mu čelit (neuděláme krok za roh, ale cizinci ztracenému v uličkách se pokusíme vysvětlit, jak se zase najde). Volba záleží na každém z nás.
Druhá varianta je ta, která nás posune a která nám přinese potřebnou zkušenost a úlevu, když vidíme vděčného cizince usmát se s radostí, že ví, kudy má jít. A vy se zase můžete těšit z toho, že se vám podařilo předat informaci. Možná s chybou, ale důležité je, že CIZINEC MÁ INFORMACI, jak se dostat ze zacyklení ve městě. A vy také. Přesně takhle se krok po kroku můžete dostat ze zacyklení věčného začátečníka.
Já jsem se rozhodla neutíkat a svým obavám čelit. Ať již jsem studovala angličtinu, němčinu nebo italštinu, vždy jsem si vybrala někoho, s kým se mi dobře komunikovalo a s kým jsme měli společné zájmy. A v tom tkvěl úspěch – bavilo mě to a nebála jsme se mluvit, protože jsem měla trpělivý protějšek 🙂
.
Nejnovější komentáře